Kendó a olympiáda

7. září 2016 v 10:19 | Mr.Tvola
Nebojte, tohle není další z řady více či méně debilních článků na téma "Kendó nesmí na olympiádu, protože je ultratradiční".

Před pár týdny jste asi hodně z vás sledovali přenosy s Olympijských her v Riu. Já jsem trávil pozdní večery u televize sledujíce všechny finálové a semifinálové boje v soutěžích v šermu. Hlavně protože mě to baví a jako bývalý kordista se rád podívám na to, když to někdo umí :-D Sledoval jsem samozřejmě i oba naše borce, Alexe Choupeniche i Jirku Berana. Ale o tom to teď nebude.

Našel jsem si pár pěkných styčných bodů které předvedl šerm na těchto hrách s Budó, snad vás to taky zaujme.



Příběh první - Old school rules

Před asi 10 lety byl v Praze Ozawa sensei a měl přednášku, kde pojednával o tom, jak když stárneme, klesá naše fyzická výkonnost, rychlost, postřeh atd. Ale současně s tím rostou naše zkušenosti a mentalní schopnosti, které ten pokles fyzických sil a schopností kompenzují a můžou ho dokonce i překonat, takže se můžeme dále zlepšovat.

V soutěži kordistů nastoupil letos Imre Geza, kterému je 41 let a šlo již o jeho šestou Olympiádu. Jde o aktuálního mistra světa. Všechny si v soutěži nehorázně dával, byl všude dřív, jakmile na něj soupeř chtěl s něčím vyběhnout hned koupil předbod (něco jako debana :-D ) nebo nějakou vypečenou kontratechniku.

A já si zrovna vzpomněl na tu přednášku, všechno co nám Ozawa sensej říkal, se tu krásně ukazovalo ve skutečnosti, byť v jiné disciplíně.

Imre Geza Byl prostě hodně dobrej a dostal se proto až do finále. Tam se proti němu v souboji generací postavil Korejec Park, teprve 20tiletý.

Ten generační rozdíl vyzní i při tomhle údaji - Geza získal svou první olympijskou medaili v roce 1996, když Parkovi byl teprve ani ne 1 rok!

Park hned od začátku dostával pořádnou čočku, Imre Geza byl evidentě lepší, u všeho byl dřív, je to mistr načasování a vzdálenosti. Tolik tam toho na planši nenalítal, ale sázel tam jeden zásah za druhým. Bylo úplně jasně vidět, jak se Park na každý zásah strašně nadře, a Geza si to tam dává jakoby jen tak mimochodem a zdánlivě bez nějakého většího úsilí. Byl to jeho typický styl, kdy si držel čepel dole v oktávě a pohybem těla i pozicí lákal soupeře a snažil se ho vytáhnout k akci, kterou pak většinou neskutečně přesně předbodával. Neváhal si nacouvat až dozadu k čáře, jen aby si soupeře vytáhnul do akce, jak potřeboval. Park se hlavně díky své šílené rychlosti stále držel ve hře, ale bylo to hlavně díky soubodům (současným zásáhům, kdy v kordu dostanou bod oba soupeři), iniciativu měl Geza a celý zápas vedl, Park jen dotahoval.

První třetina 7:5, Geza jasně lepší. Ve druhé třetině se šermovalo až do stavu 9:9, ale pak se Gezova převaha ukázala a nasázel tam 4 zásahy v řadě za sebou. Druhá třetina končí 13:9 (šermuje se na do 15 bodů). Všechno se zdá být jasné a celý svět už si užívá old school win jaký už dlouho nikdo neviděl.

Jenže pak se něco stalo ve třetí třetině, nevím pořádně co, koukal jsem na to mnohokrát. Snad nervy, snad Park dostal od trenéra nějaký dobrý tip o přestávce, nevím. Přijde mi, že Park přestal Gezu nahánět až ke kraji a začal naopak trochu vyčkávat, jakoby převzal soupeřovu taktiku. Z nějakého důvodu to Gezu donutilo začít se tlačit víc dopředu do soupeře, asi už se moc těšil na vítězství. Ale to jen spekuluju. Každopádně se to celé trochu obrátí a šermuje se najednou u Parkova konce planše. Najednou Geza běhá za Parkem, místo toho aby to bylo obráceně jako celou tu dobu předtím.

Po začátku třetí třetiny si sice Park dá zásah, ale pak zase skóruje Geza a stav je 14:10 a Gezu dělí jediný zásah od zlaté medaile. I blbej soubod by mu stačil a měl by to v kapse.

Park se vzepjal k životnímu výkonu, udržel si svou novou taktiku a Geza mu to dál kupodivu žral. Šílený drama s ještě víc šíleným závěrem. Park totiž dal v takto napjaté situaci neskutečných 5 zásahů za sebou a zápas na poslední chvíli dohnal až do stavu 14:14. Maďarský trenér byl zralý na odvoz do nemocnice. Geza byl naprosto viditelně v šoku. Před rozhodujícím duelem o poslední bod se ani se nedokáže pořádně postavit na startovací čáru. Pak přijde rozhodující situace - rozhodčí zavelí "En Garde... Préts? ... Allez! ". Park vystřelí a naprosto lacino přijde k zásahu někam na nadloktí, Geza nestihne skoro ani pořádně zareagovat. Pak už jen obvyklé jásání a tak dále.

Old school win se tedy nakonec nekoná, ale druhé místo na olympiádě ve 41 letech je neskutečný výkon. pro mě je Geza hrdina, byť nevyhrál a sám byl samozřejmě potom zklamaný. A když si odmyslíme tu třetí třetinu, je to krásná ukázka toho, o čem před lety mluvil pan Ozawa, byť v úplně jiné disciplíně. Ale doufám, že teď už začínáte chápat, že zase až tak jiná není.


Nejlepší je k tomu video Korejské televize s epickým komentářem, kterému sice vůbec nerozumím, ale děsně si ho užívám :-D Je tam ten závěr, jak Park otáčí zápas a z hrobníkovy lopaty si dojde až pro zlatou medaili


Tady to máte anglicky, ale už je to trochu nuda



Příběh druhý - Co je a co není pravé budó

Dovolte mi prosím na závěr jedno zamyšlení a srovnání.

1) Toto je prosím pěkně Džudó (tedy oficiálně Budó , které kultivuje duši a morálku). Ponechám to bez dalšího komentáře, názor si udělejte sami.



2) A toto je Sportovní šerm na letošní olympiádě (alias zkažený nechutný komerční sport)

Jirka Beran, kordiste, poprvé na olympiádě (mimochodem první Čech po dvaceti letech naší absence, ještě teda samozřejmě spolus Alexem Choupenichem ve fleretu) v prvním kole šermoval s Brazilcem Schwantesem. Beran se na začátku dostal do tříbodového vedení, pak se zápas otočil a do vypršení limitu se stav srovnal na 3:3, následovalo tedy prodloužení.

Moment, o kterém se chci zmínit, přišel v situaci za stavu 3:5 pro Schwantese. Do konce zápasu zbývá jen 18 sekund a pokud má mít Jirka Beran nějakou šanci, musí nutně dát hned bod. Šermíři proti sobě vystřelí, souboj se dostane na blízko, čepele se bleskově míhají a najednou se rozsvítí Beranův zásah.

Vypadá to, že to dokázal, ale kupodivu mává na rozhodčího, že ne, že to není správně. Rozhodčí je pochopitelně úplně mimo, neměl šanci to v té skrumáži vysledovat. Ale Jirka Beran ví, že trefil do stehna omylem sám sebe a férově to přizná. Schwantes soupeři obdivně zatleská. Beran nakonec zápas prohraje, ale kdyby nic neřekl a nepřiznal se, klidně by to mohlo dopadnout opačně. Ale podle svých slov takhle vyhrát nechtěl.



Chtěl bych k tomu napsat tohle - Na všech možných diskuzích najdete chytrolíny, kteří vám budou tvrdit, že jen to budó obsahuje ty správné tradiční (nejtradičnější) hodnoty a jedině to člověka morálně i duševně povznáší. A že ten náš evropský sport je celý zkažený. A budou o tom psát děsné litanie a budou při tom chytrý jak rádio a lidi jim budou moudře přitakávat.

Tak tady vidíte jednak jaký jsou to pěkný paka a taky jak ten svět je krásně pestrý a nic není tak jednoduché a černobílé.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Marián Bartko Marián Bartko | E-mail | Web | 9. září 2016 v 14:53 | Reagovat

Tome, úplne skvelý článoček. Máš u mňa standing ovation!!!!! S najväčšou radosťou a Tvojim dovolením zdieľam. Toto by si malo prečítať viacero ľudí v Čechách aj na Slovensku. Bravo!!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama